Z bylinného herbáře - PŘESLIČKA ROLNÍ

 

Z celé čeledě přesličkovitých nachází použití v lékařství pouze přeslička rolní, běžný plevel mírného pásu rostoucí na kyselém podloží poblíž vodních zdrojů. Dorůstá často až do 80 centimetrů výšky. Můžeme se setkat také s lidovými názvy jako "přaslička" či "přeslice".

 

Současná fytoterapie na základě řady výzkumů a analýz potvrzuje léčivé vlastnosti především v oblasti nádorových vředů, očí a cévních kapilár. Nať z přesličky působí močopudně, a proto má význam při zánětech močových cest, prostaty, onemocněních srdce, jater i ledvinových kamenech. Podílí se na remineralizaci a antidegeneraci buněk, a tak příznivě působí na stav cév vnitřních orgánů, kůže, vlasů, nehtů a kostí. Je schopná zastavovat krvácení, ale také povzbuzuje vznik červených krvinek a hemoglobinu, čímž tvoří dobré podmínky například pro normální menstruaci.

 

Mezi stěžejní účinné látky obsažené v této rostlině patří zejména flavonoidy, kyselina křemičitá a deriváty kyseliny kávové. Pouze ve stopovém množství se v ní vyskytují alkaloidy (palustrin a nikotin).

 

Přeslička rolní je vhodná jak k vnitřnímu, tak vnějšímu použití. Vnitřně se jí léčí vodnatelnost, zánět močového měchýře, ledvinové infekce, dna, krvácení (menstruační, z nosu aj.), zlomeniny, zanikající menstruace, kornatění tepen, nádorové stavy či plešatění. Zevně se využívá na rány, vředy, afty a omrzliny.

 

Čerstvá šťáva: 2 – 3 lžičky denně.

Odvar: 260 ml denně.

Prášek: 1 – 2 g dvakrát denně před či po jídle.

Tekutý výtažek: 2 – 20 g denně.

Tinktura: 20 – 50 kapek dvakrát denně.

 

Odvar z jedné polévkové lžice v 250 ml: na obklady, k omývání ran aj.

 

Současně je však důležité vědět, že při delším užívání přesličky (měsíc a déle) je nutné brát současně vitamín B1, protože v její droze je přítomný enzym, který vyvolává tohoto vitamínu nedostatek.