O mikrosvěte v našem střevě. A nejen tam.

Při návštěvě farmy, která funguje tzv. BIO a její produkty se mohou pyšnit označením Demeter, mi došlo, jak jsme se jako lidé ve svém vnímání oddělili od celku a jsme schopni vnímat pouze dílčí prvky. Když použijeme na půdu herbicid, vymýtíme plevel, s ním však také prospěšné bakterie, které jsou pro půdu důležité. Půda se pak stává dokonce slabší a citlivější na nemoci. Navíc díky těmto zásahům ubývá i různých opylovačů a dalších důležitých forem života.
Když pak jdete po půdě, která je opečovávaná s láskou a úctou k biologické diverzitě, tak z ní máte úplně jiný pocit. Jak kdybyste mohli hlouběji a zdravěji dýchat. Takto zdravé a komplexní půdy pak mnohem lépe odolávají škůdcům a pěstované plodiny jsou výživnější.
 
Podobně je to i v medicíně. Tělo jsme rozdělili na nejmenší anatomické prvky. Umíme zacílit na tu nejmenší bakterii, ale nevnímáme tělo a jeho biodiverzitu jako celek. Tudíž celosvětově dochází k resistenci na ATB a smrt v důsledku podávání léků je třetí nejčastější. A rozhodně civilizace není zdravější, ani šťastnější.
Než použijete na půdu jakýkoliv přípravek (herbicid, pesticid) zkuste popřemýšlet nad slovy mého dědy - "Trocha práce v hlíně ještě nikoho nezabila, ale chemie nás jednou zabije všechny". Taky říkal, že jeden prd je lepší než deset doktorů :-)

Lidská biodiverzita

Můžeme těmto celostním vědám věřit nebo ne, ale prostě člověk je přirozenou součástí přírody. Jeho tělo je složeno ze stejných minerálů a prvků jako půda, po které se pohybuje.  Myšleno v tom globálním hledisku, ale i v tom, jak se staráte o ten kousek půdy, který vám byl svěřen (zahrada, pole ..).
 
V našem těle je tato biodevrizta uložena primárně v naší střevní mikrobiotě. Její kvalita, různorodost a zdraví určují stabilitu, odolnost a pružnost našeho těla, ale i mysli. Tyto mikoroganismy se primárně vyskytují v trávicím traktu a ústech. Tato mikrobiota je velmi důležitá pro udržování homeostrázy těla a GALT /střevní lmyfatický tkáň/ je považována za jeden ze 4 základních regulačních mechanismů těla. Spolu s CNS, imunitním systémem a hormonálním systémem (Vše souvisí se vším).
Strevni-mikrobiom
Tato kolonie bakterií, virů a plísní má nezastupitelnou roli v trávení potravy, tvorbě vitamínů a aminokyselin, při tvrobě glukózy nebo tvorby energie z potravy. Odpovídá také za tělesnou hmotnost a zmírňování zánětlivých reakcí. Některé vědecké studie ukazují, že naše bakterie mohou ovlivňovat i naše chování a kognitivní funkce.
Mikrobiota se vytváří od narození, je ovlivněna porodem, kojením a stravou, kterou kojenec dostává. Děti narozené císařským řezem a posléze na umělé výživě, mají mnohem méně těch prospěšných bakterií a do budoucna u nich je větší riziko vzniku autoimunních nebo alergických onemocnění (ekzém, astma).
 
Téma atopický ekzém ZDE.

Co s tím?

Nabízelo by se, představit vám tu probiotika (prospěšné "hodné" bakterie), která zaručeně udrží váš mikrobiom v pořádku a udělají ve střevě zázraky. Ale tak jednoduché to není. Dodávat probiotika do organismu, který došel k disbióze, je jako lít benzín do děravé nádrže. Může to pomoci a budete se možná i cítit lépe, ale pokud zůstanete u stejného způsobu života, tak po jejich vysazení budete tam, kde jste byli. A to i z toho důvodu, že bakterie mléčného kvašení (tedy princip většiny probiotik) nejsou pro trávící systém typické, tudíž je otázka, jak skutečně jsou schopné naše střevo osídlit dlouhodobě. Současné výzkumy ukazují, že z účinků probiotik můžeme těžit jen v případě pravidelného podávání, protože ve střevech vydrží maximálně týden.
Má tedy smysl nějaké týdenní užívání probiotik po ATB léčbě? 
Navíc tu jsou ještě prebiotika, nestravitelné sacharidy, které procházejí střevním traktem, kde pak dochází k jejich kvašení. To je velmi důležitý aspekt.
Prebiotika-do-popisu

Prebiotika ve stravě

Tmavá zelenina, slupky, semena, celozrnné potraviny, ořechy.
Typická moderní strava obsahuje jen pomálu těchto přirozených prebiotik.

Další bolestí je, že máme pocit, že přirozená probiotika do sebe dostaneme jogurty, kefíry apod. Nicméně, aby to bylo zdraví prospěšné, musely by tyto výrobky být z nepasterizovaného mléka. Nehledě na to, že spousta lidí mléčné výrobky velmi špatně toleruje a jejich konzumací si způsobuje další střevní disbiózu.

Probiotika-ve-strave

Probiotika ve stravě

Skvělým zdrojem probiotik jsou fermentované potraviny (zelí, okurky), kombucha, natto (to podle mě našinec nepozře :-)), rýžový kefír.

Chemie kolem nás a v nás

Obrovským ničitelem těcht našich střevních přátel je pak chemie. A tím nemyslím jen tu hrůzu, kterou na svá pole používá „agrobaron“, ale i tu, kterou dobrovolně používáme my sami. Parfémy, krémy, zubní pasty, dekorativní kosmetika … Přečtěte si někdy složení toho, co na sebe každý den dáváte.
Mrkněte na kategorii přírodní kosmetika, kde jsme vybrali výrobky, které jsou bez zbytečné chemie.
Přírodní kosmetika
Myšlení v souvislostech znamená toto vše zahrnout. Budete-li na své zahradě používat roundup, procházet se po ní a pak kupovat drahá probiotika, tak je toto počínání více než bláznivé.
 
Společný vztah mezi člověkem a mikrobiotou je výsledkem evoluce, tedy tisíců let společného soužití. Složení mikrobioty se liší u různých národů a kultur, dle jejich jídelníčku a způsobu života. Konzumace průmyslově zpracovaných potravin, nadměrné používání ATB, přílišná hygiena a chemie v kosmetických přípravcích naši mikrobiotu nenávratně mění.

Snížení množství jídla

Naše civilizace trpí nadbytkem, což neprospívá ani střevní mikroflóře. Snížení příjmu kalorií a volba čerstvých nerafinových potravin vede ke zlepšení i prodloužení života.
 
Jak vnímáte informaci, že by nám měly stačit 2 - 3 jídla denně a k tomu dát tělu minimálně 16 hodin bez potravy? Odporuje to všemu, co nás o zdravém stravování učili. Jezte 5 x denně. Raději často a málo, a tak přes den pořád něco uzobáváme a chudáky ty bakterie nenecháme na pokoji. A ještě si pak v rámci zdravého doporučení dáme klidně v lednu salát, protože to je přeci dobré na linii. Omyl. Zkuste si najít informace k přerušovanému půstu.

Nemáte apendix?

Dopřejste si stravu bohatou na probiotika i prebiotika. Červovitý výběžek patří k lymfatické tkáni a jeho úkol je, sledovat vstup cizích mikrobů do těla. V podstatě podobně jako mandle. Ve zdravém apendixu se nachází velmi vybraná sbírka nejúžasnějších prospěšných bakterií.
Po vydatné hostině třeba přijde průjem, který přirozeně vypudí to mikroby a obyvatele střeva, které tam nechceme. Červovitý výběžek pak rozprostře znovu zdravý mikrobiom. Ono to teda zvládne i střevo samo, ale bez apendixu je to trochu hendikep a je dobré na to myslet a občas tělu pomoci.

Co jsem vlastně chtěla tímto článkem říci?

  • Za prvé, že péče o střevní mikrobiom je důležitou součástí celostní medicíny. 
  • Za druhé, že probiotika jsou fajn, ale jejich působení je poměrně omezené. Myslete na to. Střevo je součást širšího celku a někdy pro úpravu mikrobioty je potřeba udělat úplně něco jiného.
  • Za třetí, že střevo je jeden ze 4 regulačních mechanismů těla. Ovlivňuje centrální nervovou soustavu, hormonální systém a imunitní systém. Zároveň je však těmito systémy ovlivňováno. Na to nezapomínejte. 
  • Celostní medicína je o tom, že se na své tělo podíváte z ptačí perspektivy. Tvrdit, že špatná střevní mikroflóra může za vše, není celostní medicína. Jde to hlouběji, ale pořád je GALT jen určitá část celku.
AUTOR
Mgr. Jana Kubíčková
 
ZDROJE:
Deadman P., Žijte dobře, žijte dlouho, TČM POINT s.r.o, první vydání 2018, ISBN 978-80-907261-0-9
Endersová G., Střevo není tabu, Euromedia Group, a.s., druhé vydání, ISBN9788024265421

Z naší nabídky